Tento příspěvek je také dostupný v:
Tento článek najdete také v letním vydání odborného časopisu ÖKAS analyse:berg z roku 2025. Staňte se předplatitelem časopisu analyse:berg. Časopis vám bude pohodlně doručen domů ihned po jeho vydání a zároveň podpoříte činnost ÖKAS.
Ze tří smrtelných horolezeckých nehod ve sledovaném období se jedna stala v lednu během ledové túry v kombinovaném terénu v důsledku laviny. K dalším dvěma nehodám došlo v klasickém vysokohorském turistickém terénu, které měly dvě společné věci: Výchozím bodem obou byla chata Kürsinger Hütte (2 548 m n. m.) a v obou případech se nejednalo o soukromé túry, ale o túry s průvodcem – jedna byla klubovou túrou a druhá byla školením horských vůdců. Níže jsou uvedeny zprávy od alpské policie.
Obr. 1: Místa dvou smrtelných horolezeckých nehod. Dne 29. června 2024 se na severním hřebeni hory Großer Geiger (3 360 m n. m.) po přetržení lana smrtelně zranil uchazeč o povolání rakouského horského a lyžařského vůdce. Dne 13. srpna 2024 zahynul účastník túry s průvodcem ÖAV poté, co při sestupu spadl bez lana do kryté okrajové trhliny.
Mapa: Spolkový úřad pro metrologii a geodézii | © BEV, CC BY 4.0, data.bev.gv.at
Pád při lezení s přetrženým lanem,
Severní hřeben Gr. Geiger/Venediger group 29/06/2024
Siegfried Berger
Policejní horský vůdce, vedoucí Alpské operační skupiny (AEG) Zell am See
Průběh nehody
V sobotu 29. června 2024 byl 26letý Rakušan na cestě jako aspirant na horského vůdce v rámci výcvikového kurzu v Obersulzbachtalu (obec Neukirchen, Salcbursko). V plánu byl výstup na Grosser Geiger (3 360 m) severním hřebenem, který je třeba zvládnout v lehkém lezení do III. stupně obtížnosti (UIAA). Aspirant měl za úkol vést svého instruktora na vrchol po laně za použití správné techniky jištění.
Kolem 8:30 už byly hlavní potíže za lanovým týmem. Zbytek trasy vedl lehčím terénem ve stupních obtížnosti I-II (UIAA). V souladu s výcvikovými pokyny umístil aspirant svého instruktora – který simuloval roli hosta – na plošinu o rozloze osm až deset metrů čtverečních tak, aby byl chráněn proti padajícímu kamení. Trasa před ním byla dobře viditelná a snadno odhadnutelná. Z padesáti metrů lana, které měl u sebe pro průvodcovskou práci, použil asi deset metrů pro jištění – zbytek měl uložený na těle nebo v batohu.
Když vylezl asi dva až tři metry nahoru, vyklouzl mu zpod nohou balvan o rozměrech přibližně 100 × 50 × 20 centimetrů a ztratil rovnováhu. Jeho instruktor – který se nacházel v údajně bezpečné oblasti bez sebejištění – se dokázal rukama zachytit lana, ale pádu nedokázal zabránit. Poté, co ucítil prudký náraz, se lano přetrhlo.
Instruktor se okamžitě vrhl k padlému muži, který ležel nehybně v suti asi 50 metrů od něj. Podařilo se mu zvednout velký kamenný blok ležící na aspirantovi a zahájit nezbytná záchranná opatření. Lékař záchranné služby, který přiletěl vrtulníkem, však mohl pouze konstatovat smrt.
Obr. 2: Místo nehody na severním hřebeni Hoher Geiger z vrtulníku. Zobrazeno je místo pádu aspiranta a dráha pádu po dvojím přetržení lana a jeho konečná poloha. Instruktor a dva další kandidáti jsou na místě, aby poskytli první pomoc a instruovali vrtulník. Na hřebeni jsou vidět zbývající členové skupiny a další aspiranti se svými instruktory, kteří byli také na hřebeni.
Foto: Alpská policie
Záchranná a obnovovací opatření
Ihned po nehodě bylo z místa nehody vyhlášeno tísňové volání a byl vyslán záchranný vrtulník (NAH) Martin 6 (Martin Flugrettung, Heli Austria). Příslušník horské policie z policejní stanice Neukirchen/Großvenediger poté provedl prvotní vyšetřování.
Poté, co lékař záchranné služby mohl pouze konstatovat smrt oběti, vyzvedl tělo policejní vrtulník Libelle Salzburg.
Výsledek průzkumu
Na chatě Kürsinger Hütte (2 548 m n. m.) se 28. června 2024 uskutečnil výcvikový kurz pro rakouské horské a lyžařské průvodce, kterého se zúčastnilo 42 zájemců. Téhož dne se konala řada přednášek, mimo jiné na téma „technika průvodcování“, které bylo předmětem prohlídky plánované na následující den. Poté byli účastníci přiděleni instruktorům a proběhla kontrola vybavení. Skupinu oběti nehody tvořil on a instruktor a čtyři další účastníci, tedy celkem šest osob.
Nakonec bylo třeba dokončit plánování cesty na další den. Vzhledem k tomu, že počasí mělo být podle předpovědi stabilní, bylo rozhodnuto uspořádat prohlídku trvající přibližně 11 hodin. Bylo podrobně rozhodnuto, kdo a kdy bude plnit jaké úkoly. Odjezd byl naplánován kolem 5:00. Někteří účastníci již byli s prohlídkou seznámeni a požadavky odpovídaly jejich úrovni vzdělání.
Kromě toho byla vytvořena GPS stopa trasy, která měla vést od chaty Kürsinger Hütte přes severní hřeben na Gr. Geiger.
Den túry začal podle plánu a na začátku hřebene byly výborné podmínky. Aspirant hřeben znal z výstupu o dva týdny dříve a jako hlavní průvodce odvedl výbornou práci. Zmínil se, že tehdy v zimních podmínkách to bylo mnohem obtížnější. O něco později došlo k výše popsané nehodě, kterou mohl pozorovat pouze přímo instruktor. Další účastník viděl sklouznutí kamene, které následně způsobilo ještě větší pohyb materiálu. Ostatní tuto událost pouze slyšeli a jeden z účastníků okamžitě zavolal na tísňovou linku.
Další průzkumy
Státní zastupitelství v Salcburku bylo o nehodě informováno v den nehody ve 12.20 hodin a v 16.20 hodin pověřilo znalce vypracováním znaleckého posudku. Současně byla nařízena pitva a chemické toxikologické vyšetření.
Dne 30. června 2024 provedl alpský policista a znalec další šetření na místě nehody. Podrobné výsledky znalec následně předal státnímu zastupitelství.
–>
K odbornému posudku
Poté, co bylo vyšetřování na základě znaleckého posudku zastaveno, mohl pověřený znalec Walter Siebert tento případ a svůj posudek představit svým kolegům v rámci školení znalců ÖKAS 2025. Stručné shrnutí si můžete přečíst na straně 153, kde také najdete odkaz na příslušný digitální konferenční sborník na webových stránkách ÖKAS, včetně náčrtků nehod atd.
Znalec zjistil na nehodovém laně – Edelrid Swift Protect Pro Dry 8,9 mm (viz str. 136) – dvě trhliny a řez o kámen (lano bylo také několikrát přeříznuto při poskytování první pomoci).
Walter Siebert ve svém znaleckém posudku uvádí pravděpodobnou příčinu havárie a praskliny na laně: „Jednou z možných příčin je, že silný tah lana vyvedl vedoucího lezce z rovnováhy. Tento tah lana lze vysvětlit (pouze) tím, že lano bylo omotáno kolem klouzajícího balvanu […] Tomu nasvědčuje i poškození lana způsobené nárazy skal. Pokud vedoucí lezec zkrátil lano mezi sebou a instruktorem/hostem na přibližně 10 metrů, je poškození lana ve správné poloze, aby nejprve vytáhlo vedoucího lezce z jeho stojné pozice a poté způsobilo neobvykle silný tah lana na instruktora/host. Stopy po pádu skály také naznačují, že spadlo několik kamenů. Pokud lano leželo ve smyčkách na klouzajících skalách, mohlo se do nich dobře zamotat.“
V závěru shrnuje: “ Aspirant se zřítil pod vlastním vlivem. Příčinou pádu byl řetězec nešťastných událostí. […] Lze předpokládat, že instruktor/host by byl také stržen lanem, kdyby se lano předtím nepřetrhlo.“
Randkluftsturz,
Krimmlertörlkees/ Venediger group dne 13/08/2024
Johannes Wurzer
Policejní horský vůdce, policejní stanice Zell am See
Průběh nehody
V úterý 13. srpna 2024 se desetičlenná turistická skupina z rakouského Alpského klubu Murau pod vedením dvou průvodců vydala na vysokohorskou túru do zadního údolí Obersulzbachtal. Sestupovali z Gamsspitzu (2 888 m) přes Krimmlertörlkees a kolem 12.10 hod. se nacházeli na přechodu z ledovce na značenou cestu (cca 2 570 m), když se 54letý účastník probořil do trhliny pokryté starým sněhem (firnem) – trhliny na přechodu z ledovce na skálu. Jeho společníci s ním nebyli schopni navázat vizuální ani telefonický kontakt, a proto provedli nouzové volání.
Po složité záchranné akci, na které se podílely horské záchranné služby Neukirchen/Großvenediger a Prägraten/Großvenediger, alpská policie, rakouská armáda a dva vrtulníky BMI, se podařilo v 18:15 vyprostit mrtvého z hloubky přibližně 18 metrů.
Výsledek průzkumu a opatření k nápravě
Skupina ÖAV vedená dvěma průvodci se vydala na vícedenní vysokohorskou túru na chatu Kürsinger Hütte (2 548 m) ve skupině Venediger.
Den předtím společně vystoupili na Großvenediger a na 13. srpna 2024 byla naplánována závěrečná túra na Gamsspitz (2888 m) a sestup do údolí. Již během výstupu se po kontrole průvodců individuálně vstoupilo a překročilo pozdější místo nehody, okrajová trhlina pokrytá starým sněhem, přičemž sněhová pokrývka vydržela nápor. Na ledovec se vystupovalo na laně ve dvou skupinách.
Při sestupu – několik metrů před opuštěním ledovce – byla tato lanové družstva rozdělena a po opětovné kontrole staré sněhové pokrývky byla znovu individuálně překonána stejná okrajová trhlina. Poté, co tři horolezci – včetně průvodce – překonali okrajovou trhlinu, se na čtvrtého účastníka zřítila část sněhové pokrývky. Ten se zřítil do hloubky 18 metrů, následován uvolněnou sutí a velkými balvany. Průvodci – který měl pro jistotu stále po ruce lano – se podařilo hodit své lano dalšímu účastníkovi, kterému také hrozil pád do Randkluftu, a zachránit ji před pádem.
Jelikož se nepodařilo navázat vizuální ani telefonický kontakt se zříceným lyžařem, byla vyhlášena tísňová linka a zahájena rozsáhlá záchranná a vyprošťovací akce. Traumatizované, ale nezraněné zbývající účastníky zájezdu přepravily vrtulníky BMI z místa nehody do údolí a postaral se o ně krizový intervenční tým Červeného kříže.
Záchrana zříceného muže se ukázala jako velmi obtížná kvůli riziku padajícího kamene, na který se sesouvaly balvany. Na místo nehody byl proto letecky vyslán regionální geolog Gerald Valentin (rovněž horský vůdce a odborník), aby posoudil situaci. Následně byly balvany s použitím značného množství materiálu a za nepříznivých vnějších podmínek ukotveny k pevné skále pomocí ocelových kotev, ocelových lan a kolíků. Teprve když se nebezpečí sesouvání materiálu snížilo na přijatelnou úroveň, mohli být záchranáři spuštěni do okrajové trhliny. Zřícený muž byl nalezen v hloubce asi 18 metrů, jeho tělo bylo z velké části zasypáno sněhem a sutí a na horní části těla ležel balvan o hmotnosti asi 300 kilogramů. Podle toho, jak byl nalezen, lze předpokládat, že zemřel na místě.
Tělo bylo nalezeno v 18:30 a policejní vrtulník Libelle Salzburg (BMI) ho dopravil do údolí, kde bylo předáno pohřební službě. Příbuzní zemřelého byli o jeho úmrtí informováni osobně.
V den nehody v 19.00 hodin provedl obvodní lékař koronerskou prohlídku a poté salcburské státní zastupitelství vydalo tělo.
Obr. 3: Místo nehody s okrajovou trhlinou na přechodu z ledovce na značenou trasu. Poté, co obě ledovcová lanové družstva slanila po hrubém ledovci, přešli tři horolezci samostatně přes stávající staré sněhové pole (bílé) na značenou trasu, stejně jako to udělali dříve ráno při výstupu. Na čtvrtého účastníka se zřítila část sněhového mostu a on se zřítil osudných 18 metrů do okrajové trhliny (foto výše). Pro záchranný tým bylo velkým problémem zajistit uvolněné sutě a balvany tak, aby bylo možné tělo vyprostit (foto níže).
Fotografie: Alpská policie
Odkazy a publikace:
