Krávy na horské pastvině. Podceňované nebezpečí?

Poté, co byl 31. srpna 2025 přímo před chatou „Austriahütte“ na Dachsteinu napaden manželský pár krávami – žena přežila s těžkými zraněními, muž zemřel ještě na místě nehody –, se nebezpečí, které zjevně představují pasoucí se zvířata, opět dostalo do popředí pozornosti. Jedná se totiž již o pátou smrtelnou nehodu s turisty od roku 2013. Alpenverein Austria na to reaguje, pořádá sympozium a iniciuje pilotní projekt v regionu s cílem zlepšit opatření na všech úrovních. A ještě během probíhajících prací došlo 18. května 2026 na turistické stezce podél řeky Isel ve Východním Tyrolsku k dalšímu smrtelnému útoku krávy (tato nehoda se v databázi ÖKAS neobjevuje, protože k ní nedošlo v alpském terénu, ale v údolí).

Co se to děje? Stávají se krávy agresivnějšími? Je to způsobeno chováním turistů, psy, které s sebou vedou, změnou klimatu nebo moderním chovem hospodářských zvířat, který zahrnuje méně kontaktů mezi lidmi a zvířaty? Na stranách 58 až 60 jsme si prohlédli údaje z databáze nehod ÖKAS za posledních 20 let, zúčastnili jsme se workshopů v Ramsau, oslovili odborníky, prošli odbornou literaturu a pokusili se si udělat obrázek o situaci. Není to však tak jednoduché a v této věci je více než kdy jindy zapotřebí objektivity, protože neexistuje jediná rozhodující příčina ani jediné účinné opatření, které by smrtelné nehody zabránilo. Spíše je zapotřebí více osvěty, nových nástrojů pro plánování túr, důsledné a otevřené spolupráce místních aktérů a v neposlední řadě také nového povědomí o alpských pastvinách jako hospodářském a rekreačním prostoru.

Údaje ÖKAS

O jakých nehodách vlastně mluvíme? Jako základ nám posloužila databáze nehod ÖKAS, kterou jsme systematicky prohledali podle příslušných disciplín (Turistika/horolezectví, jízda na horském kole, lezení, ferrata, pracovní úrazy a ostatní). Jelikož jsou nehody s koňmi nebo ovcemi mimořádně vzácné, zaměřili jsme se pouze na nehody s krávami. Automatické vyhledávání není možné, protože kategorie „nehoda s krávou“ neexistuje. Rozhodující je tedy popisné pole, ve kterém horský policista či horská policistka stručně vysvětluje průběh nehody. A tyto popisy nehod sahají od „uklouzl na kravském trusu“ přes „přehlédl pastvinný plot“ až po skutečné útoky krav. S výjimkou nepřímých nehod nebo těch, které souvisejí pouze s pastvinovou infrastrukturou, zůstávají ty, při nichž pastvinová zvířata hrají aktivní roli. Stává se, že se turisté přiblíží ke zvířatům, aby si je vyfotili, a když se kráva při jejich zájmu a (neškodném) přiblížení lekne a uteče, zakopnou; nebo že dospělí usoudí, že dítě musí na krávě sedět, anebo že kráva prudce pohne hlavou, aby

Odháněly mouchy a přitom náhodně zasáhly turisty, kteří procházeli těsně kolem – tedy nehody s krávami, při nichž zvíře nebo stádo zpočátku nereagovalo agresivně. V jiných případech se naopak uvádí, že krávy byly neklidné a aktivně se vrhly na turisty nebo je dokonce napadly – někdy zjevně proto, že matka bránila své tele, ale stejně často i z nejasných důvodů. Často v tom hrála roli pes, kterého turisté měli s sebou. V sledovaném období od 1. 11. 2005 do 31. 10. 2025 jsme identifikovali celkem 208 nehod s krávami, při nichž bylo 165 zraněných a celkem sedm mrtvých.

Dva úmrtí jsou zařazeny do kategorie „pracovní úraz“. Jednalo se o horské farmáře, kteří jistě velmi dobře vědí, jak se svými zvířaty zacházet. Je však nesporné, že práce se skotem obecně patří k nejnebezpečnějším zemědělským činnostem. Ročně dochází v Rakousku k jedné až dvěma smrtelným nehodám ve stájích nebo na pastvinách. Úřad sociálního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné dokonce vydal vlastní informační leták pro zemědělce s názvem „Chov skotu – bezpečný chov zvířat, stavba stájí, dojení, plemenní býci, péče o kopyta, nakládání a hnání“ (SG-606, stav 2026, svs.at).

Dalších pět smrtelných nehod se stalo při Turistice/horolezectví. K těmto událostem došlo v letech 2013, 2014, 2017, 2024 a 2025. V roce 2026 k nim přibyl ještě jeden případ ve Východním Tyrolsku, který však, jak již bylo zmíněno, v databázi ÖKAS není uveden.

S výjimkou jedné osoby pocházeli smrtelně zranění z Rakouska, bylo jim mezi 40 a 85 lety a pohybovali se po značené turistické stezce nebo po silnici. Je obtížné určit souvislosti, ať už jde o věk, terén, povětrnostní podmínky, roční období či strukturu stáda (např. chov matek s telaty). U všech smrtelných nehod však figuroval alespoň jeden pes a jak u počtu mrtvých, tak u počtu zraněných (69 těžce zraněných, 36 zraněných s neurčeným stupněm zranění, 59 lehce zraněných) je patrný nárůst v posledních 20 letech: Zatímco v letech 2005/06 až 2014/15 to bylo v průměru ještě 6,8 účastníků nehod (nezranění, zranění a mrtví), v letech 2015/16 až 2024/25 je to již 14 účastníků nehod ročně. Počet nehlášených případů nebezpečných setkání s krávami neznáme, lze však předpokládat, že vzhledem k velkému počtu rekreačních sportovců na horských pastvinách dochází často k nepříjemným situacím.

–> Podrobnosti o smrtelných nehodách způsobených krávami najdete v článku „Smrtelné nehody s pasoucím se dobytkem v Rakousku“.

Konfliktní oblast Alm: mezi zemědělstvím a místem snů

Pod pojmem „Alm“ se rozumí horská pastvina využívaná k zemědělským účelům, která není pokryta lesem. Alm jsou otevřené, většinou velmi druhově bohaté louky, které utvářejí jedinečný krajinný ráz Alp a mají zvláštní turistickou hodnotu. Almy však v žádném případě nemají přírodní původ, nýbrž jsou výsledkem staleté tradice horského zemědělství. Ekonomický tlak, levná konkurence a vysoká náročnost práce vedou na mnoha místech k výraznému úbytku obhospodařovaných alm – i v Rakousku. Pokud se plochy, které se většinou nacházejí pod přirozenou hranicí lesa, již nesekají ani se na nich nepase dobytek, postupně zarůstají křovinami, až se během několika desetiletí vytvoří souvislý les. S tím souvisí úbytek biologické rozmanitosti, ztráta identity, snížení turistické atraktivity a také – alespoň do doby, než se opět vytvoří stabilní les – zvýšení rizika přírodních nebezpečí.(1)

V Rakousku se však v letních měsících každoročně stále pase přibližně 427 000 kusů dobytka na 8 000 alpských pastvinách, z čehož 70 procent tvoří skot. Spolkové země s nejvyšším podílem alpského pastevectví jsou Tyrolsko, Vorarlbersko a Salcburk.(2)

Chov dojnic s telaty, který se často zmiňuje zejména v souvislosti s útoky krav, v Rakousku z ekonomických důvodů již řadu let upadá. K roku 2024 tvoří matky s telaty přibližně čtvrtinu všech chovaných krav; jedná se o způsob chovu, který je pro horské pastviny i nadále velmi vhodný a nejlépe odpovídá dobrým životním podmínkám zvířat – a tím i požadavkům zákazníků, kteří se vědomě rozhodli pro konzumaci masa.(3)

Zároveň zažívá turistika nebývalý rozmach. Podle údajů Österreich Institutu se pravidelně věnuje turistice přibližně 60 procent Rakušanů a Rakušanek, přičemž zhruba polovina turistů uvádí turistiku jako svou hlavní aktivitu. (4) Ale i sportovní disciplíny jako jízda na horských kolech, zejména na elektrických horských kolech, lezení, feraty a trailový běh zažívají velký nárůst popularity, což – podníceno neomezeným využíváním sociálních médií (sdílení geolokací) – v některých oblíbených lokalitách dokonce vede k takzvanému „přehnanému turistickému ruchu“, jako například u jezer Eibsee nebo Königssee v Německu, u hor Drei Zinnen nebo u jezera Pragser Wildsee v Dolomitech a také na horské chatě Olpererhütte v Zillertalských Alpách.

Za hezkého počasí je tedy na horské pastvině opravdu rušno – to těší provozovatele horských restaurací a samozřejmě i farmáře, kteří na svých pastvinách nabízejí regionální produkty. Cestovní ruch a horské pastvinářství jdou ruku v ruce, což je pro drobné zemědělské podniky v Rakousku rozhodně žádoucí, protože přímým prodejem si otevírají významnou mezeru na trhu, která jim umožňuje obživu na jinak neudržitelném trhu s potravinami.

Turistická reklama na „Alm jako místo snů“ s jejími rustikálními chatami, zvoněním kravských zvonců a idylickým světem je zde velmi vítána. Koneckonců jde také o to, aby se tu něco spotřebovalo. A přitahuje to mnoho lidí – jak místních, tak návštěvníků –, kteří chtějí na chvíli uniknout každodennímu životu, pohybovat se ve středních nadmořských výškách a rádi se zastaví v některé z horských chat. Mezi touto masou lidí jsou ale samozřejmě i tací, kteří dosud neměli k přírodě příliš blízko. (Nesprávná) očekávání a odcizení od přírody, případně v kombinaci s nevhodně vychovaným psem, mohou představovat problém nejen v horách, ale i na horských pastvinách.

Podle studie Institutu Konrada Lorenza pro srovnávací behaviorální výzkum (prováděná v letech 2023 až 2024) jsou krávy sociálně orientované, nejlépe se cítí v homogenním stádu, jsou zvědavé a vnímají své okolí všemi smysly. To znamená, že ačkoli je zrak důležitý, ještě významnější jsou akustické a čichové podněty, které u krav mohou vyvolat zvýšenou ostražitost a stres. Zvláště jsou zdůrazňovány „hlasité, náhlé nebo přetrvávající zvuky“ a „pachy spojené s predátory“, tedy od psů nebo vlků, které vyvolávají „konzistentní reakce strachu nebo bdělosti“ – zejména u krav s telaty, které instinktivně brání své potomky.
Stručně řečeno, důležitou roli hraje tedy složení stáda a celkový součet podnětů v průběhu dne. Zejména přítomnost psů, respektive jejich pach, zvyšuje ostražitost stáda, může eskalovat až k útoku a „agresivní reakce mohou přetrvávat i vůči lidem poté, co se pes vzdálil.“(5)

Dosud nebylo prozkoumáno, do jaké míry hraje v Rakousku roli přítomnost velkých dravců, jako jsou vlci a medvědi. Švýcarský časopis „Blick“ však v roce 2020 uvádí, že krávy – zejména krávy s telaty – jsou v oblastech s výskytem vlků výrazně nervóznější a turisty se psy vnímají mnohem rychleji jako vetřelce a potenciální nebezpečí než v oblastech, kde nebyla prokázána přítomnost vlků. (6) Skutečnost, že počet – především migrujících – vlků od roku 2018 neustále roste i v Rakousku, potvrzuje vědecké monitorování prováděné Rakouským centrem pro medvědy, vlky a rysy (7) . Jedná se nepochybně o téma, o kterém se diskutuje velmi emotivně, a proto bohužel někdy málo konstruktivně.

Důsledky útoků krav

Dosavadní nehody s krávami měly své důsledky. Na jedné straně se jednalo o právní důsledky, na druhé straně však také o vypracování opatření a doporučení, která mají umožnit bezpečné soužití krav a lidí na alpech.

Z právního hlediska stojí za zmínku nehoda, k níž došlo v roce 2014 v údolí Pinnistal v Tyrolsku. Tehdy byla německá turistka, která se procházela se svým psem na vodítku, na frekventované a značené turistické stezce napadena stádem krav s telaty a ušlapána k smrti. Trestní řízení bylo zastaveno. Následoval několik let trvající občanskoprávní proces, v němž byla posuzována odpovědnost zemědělce, ale i odpovědnost turistky. V první instanci v roce 2019 byla vina přisouzena výlučně zemědělci a ten byl odsouzen k zaplacení odškodného ve výši 490 000 EUR pozůstalým. Odůvodnění: Zemědělec měl na známém nebezpečném místě, kde se setkávají četní turisté a stádo krav s telaty, kromě stávající výstražné cedule postavit také plot. Navíc věděl, že krávy již dvakrát v minulosti reagovaly na turisty podezřele.

Případ byl však znovu projednán Nejvyšším soudem a farmáři i turistce byla nakonec přiznána 50–50-procentní podíl na vině, jelikož turistka navzdory výstražným cedulím nedodržela nezbytnou vzdálenost od stáda a navíc nemohla psa včas pustit, protože měla vodítko připevněné k tělu pomocí karabiny s automatickým uzávěrem. Výše náhrady škody byla snížena na 125 000 EUR, kterou uhradila pojišťovna farmáře.(8)

10 DOPORUČENÍ PRO CHOVÁNÍ

Po nehodě v údolí Pinnistal, respektive po rozsudku krajského soudu v Innsbrucku z února 2019, panovalo mezi horskými farmáři a představiteli cestovního ruchu značné rozrušení. Bylo nutné reagovat, a to rychle. „Již v březnu byl představen ‚Akční plán pro bezpečné horské pastviny‘,“ uvedl Mag. Markus Rief z Federálního ministerstva pro zemědělství a lesnictví, ochranu klimatu a životního prostředí, regiony a vodní hospodářství, oddělení strategické komunikace a médií. Ten zahrnoval tři klíčová opatření: za prvé vypracování kodexu chování pro návštěvníky a návštěvnice horských pastvin, přičemž jako vzor posloužilo deset pravidel FIS. Za druhé vypracování standardu pro hospodaření na horských pastvinách a pastviskách a za třetí odpovídající změnu Občanského zákoníku. „Při vypracovávání pravidel byl kladen velký důraz na dosažení vyváženého a pro všechny zúčastněné strany přijatelného výsledku. Cílem bylo srozumitelně zachytit co nejvíce relevantních situací, srozumitelně vysvětlit chování pastevních zvířat a zároveň klást důraz na vlastní odpovědnost návštěvníků a návštěvnic horských pastvin,“ vysvětluje dále Markus Rief. Do procesu vypracování byli zapojeni odborníci z odboru cestovního ruchu a odboru zemědělství ministerstva, stejně jako zástupci dotčených odvětví a organizací. Kromě toho byli o posouzení požádáni odborníci. Pouhý měsíc poté, v dubnu 2019, bylo veřejnosti představeno deset pravidel chování. Rychlost vypracování je pozoruhodná a těchto deset pravidel spolu s doprovodnými videi představují takřka milník v historii rakouského cestovního ruchu, neboť se podařilo do jisté míry skoncovat s idealizovaným a zjednodušeným obrazem horských pastvin. Informační tabule, letáky a videa jsou k dispozici na stránkách sichere-almen.at.

VLIV NA PRÁVNÍ SITUACI

Jak již bylo zmíněno, jedním z klíčových opatření „Akčního plánu pro bezpečnost na almských pastvinách“ byla také změna v Občanském zákoníku (ABGB). § 1320 týkající se odpovědnosti chovatelů zvířat byl doplněn následovně: Očekávaná vlastní odpovědnost návštěvníků horských pastvin a pastvisek se řídí riziky, která hrozí v souvislosti s hospodařením na horských pastvinách a pastviskách, dopravní praxí a platnými pravidly chování.

Také tyrolský zákon o ochraně alpských pastvin byl v roce 2019 novelizován (a v roce 2021 doplněn) a byly do něj výslovně zahrnuty dva body: Zaprvé bylo jasně definováno, že podle § 1, Cíle, slouží tento zákon k ochraně alpských pastvin s následujícími cíli: a) zajistit jejich udržitelné hospodaření a moderní rozvoj ve veřejném zájmu jako základ výkonného horského hospodářství a b) zajistit jejich zachování a údržbu jako součásti kulturní a rekreační krajiny.

Na druhé straně byl § 5, Pravidla chování na horských pastvinách, doplněn a formulován takto: (1) Návštěvníci horských pastvin se musí chovat tak, aby nenarušovali provoz pastviny a zejména aby pastviny nebyl rušen, znepokojován ani drážděn pasoucí se dobytek, a to ani jimi samotnými, ani zvířaty, která s sebou přivádějí.

(2) V zájmu zajištění nerušeného provozu na horských pastvinách, vzájemné ohleduplnosti a předcházení konfliktům při jejich využívání může zemská vláda vydat nařízení, jímž stanoví podrobnější pravidla chování na horských pastvinách, zejména pro návštěvníky, kteří s sebou vedou zvířata.

Tyrolský zákon o ochraně horských pastvin tak zaujímá průkopnickou roli. I když je při nehodě vždy třeba posoudit konkrétní případ, zdůrazňuje se zde vlastní odpovědnost návštěvníků s ohledem na doporučení ohledně chování a chovatel zvířat je při dodržování svých povinností odpovídajícím způsobem zbaven odpovědnosti. Podobný zákon o ochraně horských pastvin existuje v Rakousku jinak pouze ve Štýrsku. Zde však není výslovně zmíněna vlastní odpovědnost návštěvníků horských pastvin ani pravidla chování. V Horním Rakousku je ochrana horských pastvin upravena hororakouským zákonem o ochraně horských pastvin a kulturních ploch, ostatní spolkové země upravují ochranu horských pastvin prostřednictvím jiných zemských zákonů; v Burgenlandu a ve Vídni neexistuje žádný srovnatelný zákon.

Alpenverein Austria přechází do ofenzívy

Navzdory veškerému úsilí a doporučením se další nehody způsobené útoky krav nevyhnuly. Naopak, počet těchto incidentů stoupá.

PROJEKT „BEZPEČNĚ V HORÁCH A NA ALMÁCH S PSEM I BEZ NĚJ“

Tragická nehoda, k níž došlo v srpnu 2025 přímo před vchodem do chaty Austriahütte na Dachsteinu, při níž zahynul dlouholetý funkcionář a čestný člen Alpenverein Austria a jeho manželka utrpěla těžká zranění, přiměla největší sekci Rakouského alpského klubu k aktivnímu přístupu. Pan Fritz Macher jako první předseda uspořádal 21. listopadu 2025 sympozium „Bezpečně v horách a na alpských pastvinách – se psem i bez něj“. Cílem podle Fritze Machera nebylo podrobně rozebírat nehodu či dokonce hledat viníky, ale „spíše najít odpovědi na otázku, jak by se podobným nehodám dalo v budoucnu co nejvíce zabránit“. A to především proto, že nešťastný manželský pár nezapadal do žádného z běžných klišé: byli to zkušení horolezci, kteří po desetiletí působili v Alpském klubu jako vedoucí mládeže a instruktoři, dokonale znali pravidla chování na alpských pastvinách a byli zkušenými majiteli psů. Ačkoli tito dva lidé zjevně neudělali nic špatného, došlo k nehodě s tragickými následky.

Pozvání přijali zástupci alpských spolků, společnosti Agrarmarketing Austria, úřední veterinář okresního úřadu v Lienz, předseda místního zemědělského svazu, jeden zemědělec a trenér skotu, zástupci

Horská záchranná služba, obecní zastupitelstvo a starosta. Pouze zástupci cestovního ruchu se této první akce nezúčastnili, což bylo z hlediska budoucích komunikačních strategií jednoznačně hodnoceno negativně. Kromě toho byl poradce a mediátor DI Peter Kapelari pověřen, aby kromě úvodního příspěvku v rámci sympozia vedl v regionu pilotní projekt, který byl následně zahájen a je vědecky doprovázen Ústavem geografie Univerzity v Innsbrucku.

Cíle sympozia a následných workshopů byly jasně definovány:

→ Co největší prevence dalších nehod s pasoucími se zvířaty
→ Umožnit co nejméně narušené provozování horského pastevectví
→ Respekt k majetku a práci horských zemědělců
→ Umožnit bezpečné rekreační využití i se psem
→ Vstřícné vzájemné jednání a kultura vstřícnosti
→ Vytvoření „příkladu osvědčených postupůpříkladu“

V rámci sympozia se všichni shodli na tom, že deset známých doporučení ohledně chování na horské pastvině nestačí, pokud člověk kvůli nedostatku informací nemůže trasu naplánovat předem

může podle toho plánovat. Jak již bylo zmíněno v projektu DIGIWAY tyrolské spolkové země a jak je formulováno v článku Waltera Würtla a Petera Plattnera „Ein schwieriger Weg“ v časopise analyse:berg, léto 2025, 29. číslo, str. 54 a násl. formulováno takto: „Nejde zde o to, aby se v terénu identifikovalo ‚typické alpské nebezpečí‘, jako je Padající kamení (nebo třeba stáda krav s telaty, pozn. red.) v terénu a zaznamenat je do mapových podkladů, ale o to, aby se stávající a známá ‚zvýšená míra přírodního nebezpečí‘ také jako taková komunikovala“, jde především o digitální komunikaci prostřednictvím rozhraní, aby byly informace k dispozici na všech běžných platformách a turistických portálech.

Není to žádný „koncert na přání“, jak to předvádějí Švýcaři. Na stránkách schweizer-wanderwege.ch jsou na mapách digitálně dostupné všechny oblasti s stády krav s telaty a psy na ochranu stád, včetně časových údajů, což zejména majitelům psů nesmírně usnadňuje plánování výletů.

Zdá se však, že v Ramsau to ke konci července 2026 nefunguje v zamýšleném rozsahu, a to i přes doprovodnou bakalářskou práci Benedikta Manuela Weinbergera s názvem „Mapové přístupy ke komunikaci na příkladu projektu chovu dojnic na Dachsteinu“. Na jedné straně chtějí farmáři z alpských pastvin, aby mapa sloužila výhradně jako interní komunikační nástroj, na druhé straně se zdá, že přesné vymezení pastvin pro krávy s telaty je obtížné, jelikož se tyto krávy vyskytují všude alespoň částečně smíšeně (stáda dojnic, stáda krav s telaty, mladá zvířata). Přístup bakalářské práce proto zůstal „spíše teoretický“, jak připouští Peter Kapelari. Zdůrazňuje však příjemnou atmosféru diskusí a otevřenost horských farmářů během dosavadních dvou workshopů a nakonec také spolupráci s odvětvím cestovního ruchu. To již nyní sází na širokou informovanost a Kapelari je přesvědčen: „Poselství se šíří dál, zde není třeba nic nového vymýšlet.“ Kromě toho se v regionu v důsledku posledních dvou smrtelných nehod (Dachstein 2025 a Východní Tyrolsko 2026) zaznamenává výrazně opatrnější a disciplinovanější chování, zejména ze strany majitelů psů.

PŘEDBĚŽNÉ ZÁVĚRY A OPATŘENÍ

Otázky odpovědnosti Mezi horskými farmáři v Ramsau však stále panuje nejistota ohledně otázky odpovědnosti. Štýrský zákon o ochraně horských pastvin nezmiňuje vlastní odpovědnost návštěvníků pastvin tak výslovně jako tyrolský zákon. Značky zakazující vstup se psy, které v Ramsau samostatně umístili vlastníci pozemků, nemají žádnou právní platnost, jak obecně potvrzuje písemný odborný posudek Petera Kapelariho k otázkám odpovědnosti. Lze jim přisoudit nanejvýš varovnou funkci, která je možná důraznější než jinak používané zelené značky (obr. 4) Zemědělské komory a Alpského klubu upozorňující na stáda krav s telaty.

I v tomto ohledu je Tyrolsko o krok napřed: Při vstupu na alpskou pastvinu (přes ohrady pro dobytek, přechody přes plot, zábrany pro dobytek atd.) jsou návštěvníci upozorněni na pasoucí se dobytek a případně na stáda krav s telaty pomocí oranžových výstražných cedulí v rámci iniciativy „Bergwelt Tirol – společně prožívat“ spolkové země Tyrolska. Na hojně frekventovaných stezkách jsou navíc vyvěšeny deset doporučení pro chování v němčině a angličtině, jak je vidět na obr. 5 na příkladu horní stanice Patscherkofel.

Kdyby se tyto značky nyní začlenily do digitálních map – v ideálním případě doplněné o časové údaje –, bylo by to pro plánování tras, alespoň v Tyrolsku, velkým krokem vpřed. Jedná se každopádně o příklad, kterým se chtějí inspirovat i obyvatelé Ramsau.

Stavební opatření
Pro místo nehody před chatou Austriahütte bylo nalezeno řešení. Oblast jasně definovaná jako „rizikové místo“ (obr. 6) bude „zabezpečena“ pastvinovým plotem a průchodem odolným proti pasoucímu se dobytku. Náklady na tato opatření hradí společně Alpenverein Austria jako správce cest a majitel alpské farmy.

Příklad z chaty Austriahütte
Provozovatelka chaty Austriahütte, Katharina Wallnerová, sama zavedla praktické a jednoduché opatření: od sezóny 2026 již nenabízí pokoje pro psy. „To samo o sobě už zabraňuje tomu, aby ke mně ještě pozdě odpoledne přicházeli turisté se psy. Krávy by měly mít alespoň ve večerních a ranních hodinách klid.“

Komunikace
Pilotní projekt zatím není dokončen. Celkově by však měl ukázat, jak se v turisticky velmi frekventovaném regionu mohou vedle sebe snášet horské pastviny a rekreanti (se psy) a jak lze o takzvaných „zónách setkávání“ informovat a na místě – případně pomocí stavebních opatření – zmírnit případné konflikty. Zdůrazňuje se nezbytná spolupráce všech zúčastněných stran, jako jsou vlastníci pozemků, horscí farmáři, alpské spolky a odvětví cestovního ruchu, stejně jako role angažované osoby, která převezme „vedoucí roli“.

Závěr

Skutečné útoky krav na lidi jsou velmi vzácné. Mnoho nehod je spíše důsledkem „nepřímého“ kontaktu s krávami, například když člověk ze strachu obchází stádo krav z velké vzdálenosti, dostane se do nepřístupného terénu nebo do terénu s nebezpečím pádu, případně uvízne v plotě. Někdy se krávy přibližují také z neškodné zvědavosti. Příliš malá vzdálenost však může být nebezpečná již jen kvůli velikosti a hmotnosti zvířat – mohou (neúmyslně) do lidí vrazit, je odstrčit nebo srazit k zemi.

Následky a typy zranění po skutečném útoku krávy však patří k těm nejdramatičtějším, jaké v horolezectví známe. Stejně jako u mnoha jiných horských sportovních disciplín (zejména v kontextu vedení) zde v popředí nestojí právní důsledky pro potenciálně odpovědnou osobu – které jsou navíc v občanském právu většinou kryty pojištěním –, ale spíše důsledky osobní. Nikdo – ani majitel horské pastviny, ani policistka horské policie, ani ostatní návštěvníci pastviny – nechce najít vedle turistické stezky smrtelně nebo těžce zraněné osoby – ať už s psem, nebo bez něj. Už jen z tohoto důvodu je nutné takovým incidentům bezpodmínečně zabránit.

Poznámky pod čarou a literatura

1. Bätzing, Werner: Mezi divočinou a zábavním parkem – Polemika o budoucnosti Alp, 1. vydání 2015, Curych, Rotpunktverlag.
2. Síť Zukunftsraum Land: Informační list: Pastvinářství v Rakousku, květen 2026: Citováno dne 20. července 2026: https://www.zukunftsraumland.at/ wp-content/uploads/2026/05/nzl_factsheet_weidewirtschaft-in-oesterreich_ barrierefrei.pdf
3. Vyšší federální výukové a výzkumné zemědělské středisko Raumberg-Gumpenstein: Projekt „MuKuh Weide: Vliv pastvy a krmení ve stáji na výkonnost mateřských krav a jejich telat“, DaFNE, doba trvání projektu 1. 1. 2025 – 31. 12. 2030. Citováno dne 20. července 2026: https://dafne.at/projekte/mukuh-weide
4. Rakouský institut: Turistika v Rakousku: Volnočasová zábava s dlouhou tradicí. Citováno dne 20. července 2026: https://www.oesterreichinstitut.com/at/ wandern-in-oesterreich/
5. Institut Konrada Lorenza pro srovnávací behaviorální výzkum, vedoucí projektu: Dr. Herbert Hoi: Projekt: Cestovní ruch: potenciál konfliktů. Financování: BIOS Science Austria – Sdružení na podporu biologických věd, doba trvání projektu: 01/2023–05/2024, závěrečná zpráva: 22.01.2026. Citováno dne 20. července 2026: https://www.bios-science.at/almwirtschaft-und-tourismuskonfliktpotential/
6. Blick: Čím více vlků se v okolí vyskytuje, tím agresivněji reagují krávy s telaty, 9. 6. 2020. Citováno 27. července 2026: https://www.blick.ch/news/grossraubtiere-je-mehr-woelfe-herumlaufen-desto-aggressiver-reagieren-mutterkuehe-id15928804.html
7. Rakouské centrum pro medvědy, vlky a rysy, mapy rozšíření vlků. Citováno dne 27. července 2026: https://baer-wolf-luchs.at/verbreitungskarten/wolf-verbreitung/
8. OGH – Nejvyšší soud: 30. 4. 2020, rozhodnutí OGH – útok na krávu na alpské pastvině: odpovědnost zemědělce a spoluzavinění. Citováno dne 25. července 2026: https://www.ogh.gv.at/entscheidungen/kuhattacke-auf-deralm-haftung-des-landwirts-und-mitverschulden-des-wanderers/