Sympozium „Bezpečně na horách a horských pastvinách – se psy i bez nich“

Peter Kapelari předpokládá, že registrujeme rostoucí počet těchto nehod, jejich počet dokládají i statistiky. Při hodnocení vychází z databáze nehod ÖKAS. Analýza provedená v roce 2023 Rakouským centrem pro medvědy, vlky a rysy přinesla následující výsledky: Mezi lety 2005 a 2023 došlo k celkem 86 útokům krav na 112 osob. 93 osob bylo zraněno, 3 lidé v důsledku útoků zemřeli a 17 zůstalo nezraněno. Kromě toho došlo v roce 2024 k jedné smrtelné nehodě v údolí Gasteinertal a v létě 2025 k další na Dachsteinu. U všech smrtelných nehod byla registrována přítomnost alespoň jednoho psa. Při čtení zpráv o nehodách v horách, které vydává horská policie, je nutné tyto druhy nehod posuzovat v závislosti na okolnostech. Mnohá zranění u těchto nehod lze označit jako druhotná, může to být zakopnutí nebo pád při útěku. V některých případech vedlo k těmto nehodám provokativní chování turistů vůči pasoucímu se dobytku. V databázi jsou zaznamenány i pracovní úrazy, které se týkají úrazů farmářů v horách. Velmi často nebyly příčinou nehod samotné krávy, protože neprojevovaly vůbec žádné agresivní chování. V jiných případech se však vyskytly extrémně nebezpečné situace, ať už při přítomnosti psa nebo bez něj.

Až do tzv. „rozsudku o krávě“, který byl vyhlášen v roce 2014, neexistovala žádná trestní odsouzení související s útoky krav a občanskoprávní žaloby byly téměř vždy zamítnuty. Podle Petera Kapelariho však byl případ v údolí Pinnistal zcela odlišný: Po smrtelné nehodě byl v prvním stupni soudního řízení shledán výhradně odpovědným majitel hospodářských zvířat. Teprve ve druhém a třetím stupni soudního řízení byl trest majitele snížen a poškozené straně byla přiznána spoluúčast 50%.

Přestože pojišťovna farmáře vyplatila uznané škody ve výši 125 000 eur, nejistota mezi horskými farmáři nebo salašníky byla značná. Podle Kapelariho byl poprvé svolán kulatý stůl se všemi příslušnými institucemi (obchodní komory, turistický ruch, Alpenverein),  u kulatého stolu byla rovněž spolková a federální vláda. Všichni společně hledaly řešení podobných nehod a situací. Diskuse se ukázaly jako velmi plodné, protože vyústily v definování Desatera základních pravidel chování na horských pastvinách nebo salaších, která platí dodnes. Pravidla, brožury a videa jsou dtále volně přístupné všem. Kromě toho novela rakouského občanského zákoníku (ABGB, §1320) poskytla salašníkům určitou úlevu, protože uznává, že chov hospodářských zvířat na horských pastvinách a salaších patří v Rakousku k tradici. Bylo potvrzeno, že osobní odpovědnost nesou i návštěvníci horských pastvin.

Možné příčiny nárůstu incidentů na alpských pastvinách

Peter Kapelari pojmenoval několik možných příčin někdy velmi agresivního chování pasoucího se skotu, které následně podpořili i ​​přítomní odborníci:

Obzvláště zajímavá jsou prohlášení přítomných veterinářů. I oni pozorují „dedomestikaci“, o které se zmiňuje Kapelari. Ta je příčinou změn v chování skotu. Zároveň volají farmáře a salašníky k odpovědnosti, protože především oni musí svá zvířata znát dobře a proto by na horské pastviny vůbec neměli posílat „problémová zvířata“.

Nikdo nezpochybňuje, že horské pastviny představují tradiční kulturní krajinu, kde se udržuje vysoká biodiverzita. Zároveň je ale tato krajina základním argumentem pro rozvoj cestovního ruchu. Farmáři a salašníci právem požadují, aby jejich „horské pastviny“ byly náležitě oceněny a aby jim byla dána vyšší priorita než neomezeným rekreačním sportům. Všichni se také shodují na tom, že cestovní ruch, který byl na toto sympozium pozván, ale nezúčastnil se, musí rovněž nést odpovědnost. Cestovní ruch aby se měl vyhýbat prodeji idylických alpských pastvin, které v této podobě neexistují. Všichni se shodují na tom, že technologické možnosti komunikace je třeba využívat mnohem efektivněji – od chytrých ukazatelů s integrovanými čipy až po digitální informace o horských pastvinách, kde se pohybují krávy. To vše by  se mělo zohlednit při plánování a přípravě zájezdů.

A Desatero stávajících pravidel chování by si zasloužilo revizi – například ohledně vzdálenosti od pasoucích se hospodářských zvířat. Podle přítomného trenéra skotu a farmáře je to vždy hlavní problém.

Shrnutí

Nehody s pasoucími se hospodářskými zvířaty se v rakouských Alpách stávají opakovaně. I když je počet zranění a úmrtí ve srovnání s počtem nehod při rekreačních horských sportech nízký, jedná se nepopiratelně o emocionálně nabitou záležitost, protože jen málokde jinde se odlišné zájmy o přírodní prostředí střetávají tak zjevně jako zde. Na jedné straně jsou turisté a sportovci, kteří hojně využívají alpské pastviny jako místo pro zábavu, jako místo pro odpočinek od každodenního života a/nebo také jako sportovní areál. Na druhé straně jsou tu horští farmáři a salašníci, kteří po staletí vyhání svůj dobytek na letní pastviny. Tím přispívají k vytváření a udržování biodiverzní kulturní krajiny, která významně formuje alpskou scenérii a slouží k podpoře cestovního ruchu.

Pasoucí se hospodářská zvířata, zejména krávy-matky, se zdají být znepokojena nebo ohrožena neustálým rušením způsobeným rekreačními sportovci a návštěvníky. To pravděpodobně platí zejména tehdy, když neexistují alternativní trasy, když se vzájemné vzdálenost příliš zkrátí, když jsou přítomni psi nebo když se rušení stane nepředvídatelným, protože rekreační uživatelé někdy odbočují od značených turistických stezek. Nedostatek znalostí mezi rekreačními uživateli, špatně vycvičení nebo nevycvičení psi, ignorování informačních cedulí a dokonce i neúcta k majiteli pozemku/salašníkovi a samotné krávě (přílišné přiblížení, narušení „soukromí“ krávy, útok, fotografování atd.) může vést k nebezpečným situacím.

Sympozium dosáhlo přesně toho, co bylo jeho myšlenkou. Sešli se a byli vyslyšeni zástupci různých institucí a profesí. Důraz nebyl kladen na hledání viny nebo viníka, ale na spolupráci při hledání řešení celého problému. Diskuse začala a bude pokračovat při dalších příležitostech. Cílem je společně domluvit konkrétní opatření a zahájit co nejlepší komunikaci všemi možnými informačními kanály.

ÖKAS bude působit jako nezávislá platforma, která bude proces moderovat a zajišťovat nezbytnou externí komunikaci.

Již ohlášený článek v analyse:berg Summer 2026 vás bude informovat o dalších konkrétních krocích.

Odkazy a publikace: